Značky

, , , , , , , , , , ,


Rozvíjení schopnosti „odpoutat se” urychlí váš růst. Jednou ze zkoušek duchovního růstu je naučit se uvolnit s požehnáním to, co vám už neslouží, a přijmout to nové, co přichází.

Umění nechat věci „plynout” je důležitým aspektem růstu. Abyste mohli růst, budete se možná potřebovat nejdříve odpou­tat od nejrůznějších věcí. Někdy to bude nějaký váš postoj. Jindy budete muset opustit nějakou svou roli. Může se jednat také o nějaký váš vztah, zaměstnání nebo určitý způsob života. Naučte se otevřít se novému a uvolnit to staré, když už vám k ničemu není. Vše, co vejde do vašeho života, vás má něčemu naučit. Když vás nějaký člověk, situace nebo věc už naučili vše, co mohli, vaše vyšší já je nahradí něčím, co vám poskytne nové příle­žitosti růst a vyvíjet se.

Existuje všeobecně rozšířený názor, že růst se nedá bez utr­pení. Jednou z nejvážnějších příčin utrpení je připoutanost. Čím snáze dokážete opustit staré a obejmout nové, tím více můžete růst v radosti a bez boje. Růst je změna, učení se novým doved­nostem a přijímání nových forem, přístupů, pohledů a lidí do svého života.

Někteří lidé si myslí, že si potřebují připoutat to, co mají, protože kdyby to ztratili, nikdy by už ničeho podobného nedo­sáhli. Myslíte-li na změnu, představte si, že máte něco ještě lepšího než dnes. Představujte si, jak procházíte procesem proměny lehce a cítíte se šťastní ze svých výsledků. Představujte si, že to bude to nejlepší, co vás doposud potkalo, ačkoliv zatím možná nevidíte detaily. Rozhodněte se, že budete důvěřovat své schop­nosti vytvořit si své vyšší dobro a těšte se na báječná překvapení, která na vás čekají.

Podívejte se teď na věci, lidi a situace ve vašem životě. Je mezi nimi něco, čeho byste se rádi zbavili? Požádejte své vyšší já, aby vám pomohlo uvolnit vše, co neslouží vašemu vyššímu dobru. Opouští vás v životě něco, o čem si nejste jistí, jestli si to ještě nechcete držet? Zhluboka se nadechněte, zavřete oči a dejte dané věci, situaci nebo člověku v duchu svůj souhlas: „Uvolňuji tě, můžeš jít.” Kdybyste se toho nevzdali, zůstali byste na tom nadále závislí a odpuzovali byste si něco jiného, co si s jistotou přejete mít. Jakmile jednou něco uvolníte, buď se vám to na nové úrovni vrátí, nebo přijde něco ještě lepšího. Nic nikdy neopouští váš život, aniž by vám přicházelo něco ještě lepšího.

Dívejte se na změnu jako na velké dobrodružství. Věřte, že každá změna je pro vaše vyšší dobro; jinak by k ní nedošlo. Můžete se naučit zpracovávat změny způsobem přinášejícím radost a mír, budete-li důvěřovat, že vesmír je přátelský a že vaše vyšší já vás miluje a sleduje vaše kroky. Někdy vaše osobnost není ochotna projít potřebnou změnou, a proto vaše vyšší já naaran­žuje věci tak, aby se vám tato změna prostě udála. Jednejte podle svého vnitřního, tichého hlasu, než se změní v křik. Dělejte změny tak, jak vám je navrhuje vaše hlubší vnitřní já.

Jednou z připoutaností, které se nesnadno opouštějí, může být vaše závislost na pohledu na věc, víře nebo na vašich úsud­cích. Neustále procházíte testováním vaší schopnosti myslet novým, expanzivnějším způsobem.

Cesta je snadná pro toho, kdo nemá žádné preference

Upusťte od svých jednoznačných preferencí a názorů, neboť jsou to připoutanosti, které mohou spotřebovat mnoho vaší energie. Přednost dáváte věcem jak ve významných otázkách, tak v drobnostech. Někdy máte své preference i v největších detai­lech, jako třeba jak si připravovat jídlo nebo jakou cestou jezdíte každý den do práce. Je důležité objevit, které preference opravdu podporují vaše vyšší dobro a které jsou pouze nevědomými zvyky, jež vám brání objevovat nové, vyšší způsoby existence.

Začněte procvičovat nepřipoutanost tím, že si vyberete jednu drobnost, k níž se cítíte připoutáni, a budete jeden den dělat, že k ní připoutaní nejste. Staňte se pozorovateli a sledujte se. K jakým zvykům a rutinám jste připoutaní? Nemusíte se těchto preferencí vzdávat, vzdejte se jen své závislosti na nich. Až doká­žete být šťastní s nimi i bez nich, jste svobodní a můžete je ve svém životě mít, aniž by vás ovládaly.

Potřebujete se také naučit odpoutanosti od silných emocí a situací, které vás mohou „vykolejit” z vašeho klidného středu, v němž máte ve věcech jasno. Chtějte, aby stav vašeho vědomí řídilo vaše vyšší já. Proto pozorujte dění kolem sebe klidně a bez posuzování. Je to jako byste si vytvářeli vnitřní svatyni, kde vás může ovlivnit jen vedení a řízení vašeho vyššího já. Zůstanete-li plně vědomými pozorovateli, budete schopni jednat v klidu.

Naučte se důvěřovat své intuici a konejte podle zpráv, které přijmete zevnitř. Někdy si něco naplánujete a váš vnitřní hlas vás povzbudí ke změně těchto plánů. Jak rychle se dokážete vzdát připoutanosti ke svým původním plánům a udělat si nové? Budete prožívat stále větší radost, pokud budete naslouchat a okamžitě následovat své vnitřní zprávy.

Abyste mohli efektivně odvést svou práci ve světě, bude třeba naučit se odpoutávat od toho, co si o vás myslí druzí lidé. Je důležité nedělat si starosti s tím, nakolik jste oblíbení, zda si vás lidé cení nebo jestli vás vůbec chápou. Jste v první linii nového vědomí a mnohé z vašich myšlenek jsou nové. Nové myšlenky ocení nejspíš jen rozvinutý člověk. Naučte se proto odpoutat od potřeby chvály a ocenění. Druzí lidé prostě nemusí mít vědomí na takové úrovni, aby viděli hodnotu vaší práce. Naučte se odpoutat od reakcí druhých a važte si své práce podle svého vnitřního pocitu z její hodnoty.

Je důležité vzdát se osobních ambicí. Když se vyladíte na vyšší plán a budete jej následovat, všechno dobré k vám přijde. Neza­kládejte svá rozhodnutí na tom, kolik si myslíte, že z dané věci získáte, ale na tom, nakolik vaše činnost přispěje ostatním. Ačko­liv vám pro vaši práci zůstanou nějaké osobní motivace, pře­svědčte se, zda také zvažujete dobro pro ostatní. Nedělejte si hlavu s tím, kolik lidí vaše práce přitahuje. Zkrátka následujte své vedení a odvádějte nejlepší možnou práci. Je lepší oslovit jednoho člověka, který z vaší práce něco opra­vdově získá, než sto lidí, pro které nebude ničím. Budete více posílení tím jedním, který od vás něco dokázal přijmout, než stovkou lidí, kteří z vaší práce nezískali nic.

Odpoutejte se od potřeby mít věci udělané jedním určitým způsobem. Vesmír je dokonalý a neexistují v něm prohry. Někdy se vám může zdát, že ztrácíte čas, ale v širším kontextu se vám tento čas vrátí jinými cestami. Naučte se odpoutat se od svých starostí a věřte, že vše probíhá dokonale.

Odpoutanost slouží více vyšším já lidí než jejích osobnostním já.

Někteří lidé si pletou připoutanost s láskou. Myšlenka odpoutanosti jim dělá starosti, neboť se domnívají, že málo milují, necítí-li se s lidmi svázaní. Nebýt připoutaní neznamená, že vám na druhém nezáleží. Znamená to zajímat se o člověka na vyšší úrovni – pomáhat lidem být spíše svým vyšším já než svým osobnostním já.

Někteří z vás se bojí, že čím více rostou, tím méně soucitu cítí. Podíváte se třeba na někoho a vidíte, že by se mohl rychle zbavit svého trápení, kdyby byl ochoten něco opustit nebo kdyby se jinak rozhodoval. Dříve jste ho možná litovali a mysleli jste si, že to je soucit. Soucítění však znamená zůstat ve svém středu, pozorovat a emocionálně se odpoutat od problémů druhých. Hledat to nejvyšší, co byste pro ně mohli udělat, a neohlížet se na to, co si přejí jejich osobnosti.

Pomáhat lidem na vyšší úrovni někdy znamená dělat věci, které vy vnímáte jako správné, ale jejich osobnostem nemusejí být příjemné. Odpoutanost si od vás vyžaduje znát své hodnoty, mít úctu ke své pravdě a vycházet ze své celistvosti. Pak máte volné ruce i mysl a můžete pomáhat lidem na nejvyšší úrovni. Připoutanost vede k tomu, že chcete pečovat o lidi a řešit jejich problémy za ně. Zůstanete-li nepřipoutaní, máte jasnější pohled na to, kolik pomoci nabídnout, nakolik budou lidé schopni ji použít a kdy přestat dávat. Někdy to jediné, co můžete pro lidi udělat, je prostě milovat je a nebrat jim jejich problémy.

Nepřipoutanost zna­mená milovat lidi takové, jací jsou, a hledat vhodnou chvíli, kdy jim přispět do jejich života nějakou myšlenkou, pohladit je nebo jim projevit lásku, abyste je posílili v jejich růstu do vyšších úrovní vědomí. Podívejte se na příklad jedné ženy, která začala být natolik zaneprázdněná svou prací, že nemohla trávit čas se svou blízkou přítelkyní, jak byly zvyklé. Zpočátku se cítila vinná, protože věděla, že se to její přítelkyně dotýká. Když se zamýšlela, jak to udělat, aby milovala jak sebe, tak svou přítelkyni, odpoutala se od jejích osobnostních potřeb a představila si, jak mluví přímo s jejím vyšším já. Zeptala se, co dělat, aby to bylo citlivé k jejímu vyššímu já. Dostalo se jí vnitřního vedení, aby byla se svou přítelkyní v těch nejdůležitějších chvílích a zbylým časem se nezabývala. Cítila, že to jsou ty chvíle, kdy je její přítelkyně připravena růst a posunout své vědomí na novou úroveň. Předem nevěděla, kdy k tomu dojde, a tak s ní trávila čas jen tehdy, když jí to k ní přita­hovalo. Nakonec byly tyto chvíle významným stimulem proměny pro obě dvě. Kdykoliv byly spolu, došly obě k novým poznáním. Díky službě přítelčinu vyššímu já, a nikoliv její osobnosti, se jejich vztah ještě posílil.

Někteří z vás jste připoutaní k názorům různých lidí a zaklá­dáte svou činnost nebo rozhodnutí na jejich projevech lásky, sou­hlasu nebo hodnocení. Máte-li pocit, že musíte být neustále milo­váni, a bojíte se do něčeho pustit, protože by vás kvůli tomu mohl nějaký člověk přestat mít rád, pak máte před sebou zkoušku: opustit nutkavou potřebu dostávat tuto lásku. Možná máte nějaké přesvědčení, které říká: „Budu-li se chovat podle sebe, budu-li žádat o to, co chci, nebudu milován/a.” Řekněte si, že můžete mít, co chcete, a že vás lidé milují za to, kdo jste. Když zapomenete na to, co si o vás druzí myslí, máte větší volnost být tvořiví, růst a naplnit svůj potenciál. Jaké lidi obdivujete: ty, co se před akcí pídí po souhlasu všech okolo, nebo ty, kteří důvěřují svým vnitřním zprávám a jednají podle nich?

Nemáte zodpovědnost za to, jak se daří druhým v jejich životě; to je jen na nich.

Potřeba chránit lidi před chybováním je připoutanost, která zpomalí váš růst. Máte v životě lidi, kterých je vám líto a snažíte se zbavit je problémů, které si vytvořili? Když se snažíte lidi zachránit, často skončíte jako oběť, protože vás nakonec začnou vinit ze svých problémů. Možná se pokusí vyvolat ve vás nepří­jemné pocity, když se rozhodnete přestat je dál podporovat nebo jejich problém (samozřejmě) nevyřešíte. Mohou se stát na vás závislými a cítit k této své závislosti i k vaší snaze pomoci vnitřní odpor. Vaše „pomoc” vás může stát i jejich přátelství. Někdy je nejdůležitější pomocí nebýt připoutaní k řešení problémů dru­hých lidí. Máte právo neslyšet a nezapojovat se do problémů druhých. Udržujte si rovinu nezávislého pozorování. Sami se rozhodněte, jestli jim můžete opravdu pomoci, a zvažte, jestli vůbec chtějí nebo mohou vaši pomoc využít. Pokud se rozhodnete pomoci někomu v potížích, rozhodněte se k tomu vědomě.

Když vám lidé říkají o svých problémech, zastavte se a ptejte se sami sebe, zda chcete jejich problémy táhnout s nimi. Dobře jim naslouchejte a vyciťujte, jestli chtějí hledat řešení, nebo jestli si chtějí jen postěžovat na svou složitou situaci. Rozhodněte se, co chcete lidem věnovat a dejte jim jasně na vědomí, kolik času, energie a zdrojů jim chcete dát, abyste jim pomohli v řešení jejich problémů.

Když dáte druhým svobodu, budete sami svobodnější

Lidé budou do vašeho života přicházet i z něj odcházet. Jeden z největších darů, který druhým dáváte, je nechat je jít svou cestou. Pravá služba vyžaduje umění dát druhým úplnou svo­bodu, neboť tak osvobozujete i sami sebe, abyste byli vším, čím být můžete. Nedělejte si starosti, pokud někdo z vašich přátel opouští váš život. Když zvyšujete své vibrace, lidé buď porostou a zůstanou ve vašem životě, nebo odejdou. Nebuďte na sebe přísní za to, že už netrávíte tolik času s těmi z vašich přátel, kteří odmítají růst. Buďte k jejich změnám otev­ření a, je-li to vhodné, povzbuďte je, ale dovolte si trávit svůj čas tam, kde vám to přináší největší radost. Zůstanete-li s přáteli na jejich úrovni a děláte jim společnost, aby se cítili dobře, moc jim nepomůžete.

Řekněme, že máte v životě někoho, kdo hraje často oběť a obviňuje všechny své blízké ze svých problémů. Vy sami jste se však rozhodli převzít zodpovědnost za svůj život a za jeho fungo­vání. Možná si přejete, aby se váš přítel změnil, a jeho chování vás čím dál více vyvádí z míry. Pozvěte jej tedy (třeba v duchu), aby převzal zodpovědnost za svůj život a hrál podle nových pravi­del, jaké jste si zvolili i vy. A pokud se nebude chtít otevřít nové hře, v klidu jej ze svého života uvolněte, protože jinak se vám může stát, že se při každém vašem setkání energeticky vyčerpáte. Přátelé, kteří od vás odejdou, vás jednoho dne mohou pře­kvapit svým návratem a ochotou hrát na vyšší úrovni. Budete si také tvořit nová přátelství, která budou více rezonovat s vašimi vibracemi a novými zájmy.

Vzdáte-li se svých připoutaností, naleznete také mnohem více radosti a vnitřního míru. Váš svět se rozšíří a před vámi se roz­prostřou nové příležitosti. Budete-li se ve svém životě učit rozvíjet umění odpoutanosti, získáte svobodu. Když nejste závislí na tom, co si o vás druzí myslí, a na tom, aby vše probíhalo právě tak, jak vy chcete, jste volní. Budete zažívat pocity štěstí a zdraví bez ohledu na to, co dělají lidé kolem vás. Odpoutanost je důležitý postoj na cestě k duchovnímu mistrovství.

zdroj